Bez názvu ...a bez vytáček.

25. listopadu 2011 v 10:37 | Sikki |  De(bil)níček
Když jsem si před 20 min. (což je v době kdy začínám tohle psát) snažila vymnout minulou noc z očí zároveň mi došlo, že mě z té postele bude muset někdo dostat nasilím. No, to se nakonec i povedlo jelikož jenom já dokážu být svůj nejlepší nepřítel. Hlavou mi jde spousta myšlenek a mám prostě pocit, že je potřebuju vypustit. Proč? To netuším. Vím jenom, že musím jinak v pravém slova smyslu zešílím. Poprvé se doopravdy chystám psát bez obalu … o všem tom sajrajtu ve svém životě. Jedno velmi staré a moudré přísloví praví, že pod lampou je největší tma a já tomu bezmezně věřím. Věřim taky, že nakonec je člověk vždycky sám, věřím že pohádku v životě si člověk musí napsat sám - byť by měla nést grimovské znaky a věřím … no to je fuk. Prostě sám! To slovo mám napsaný na svým čele, v očích a jsem přesvědčená, že kdyby to někdo chtěl vidět tak i na prdeli.
Je to tady jak ve zkurveným feťáckým doupěti. Tma, smrad, zima ... nejsem si jistá jestli se vzbouřily i moje věci - každopádně můj bratr na tom má bezpochyb taky svůj podíl. Dneska je pátek. Díkybohu! Další 3 dny jenom spolu a z bytu bude kůlna na dříví ... bez dříví. Většinou si jdeme z cesty jenomže to můžou i tornáda … a ten brajgl, ha ha. Vídím to na den s muzikou. Gunsini (G N´R Lies -1988), to album miluju!
V žaludku mi škrunčí, ale nemám chuť něco sníst. Ten podělanej nikotinovej absťáček, kterej dobrovolně podstupuju mě nutí akorát okusovat si nehty. Což taky nemám smysl jelikož jsem je ostříhala, ..abych líp chytala struny. Výsledkem všeho je, že to zapíjím litrem kafe s cukrem a)abych se nějak probudila b)zahnala hlad ... dneska zkrátka neordinuji přátelé!
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama