Tématická

7. prosince 2011 v 17:28 | Sikki |  De(bil)níček
Z beden mi tady hrajou Škwor, konkrétně jejich aktuální fošna "Drsnej kraj". Tak mi dovol deníčku, aby tě ty písničky provedly mou mizérií, protože ty tóny jsou vážně jako moje hlava.
To bylo slibů, to bylo divokejch emocí, za nocí! To bylo řečí: "konečně začnem teda žít.." Tak nějak hledím z okna a leze na mě ta kurevská deprese - nebo co to je. Nebo by bylo lepší říct černý myšlenky? ..to už nemusím snášet, chci zas volně dejchat - svůj život si zpátky vzít!
Zase jsem přestala jíst, né že by mi to vadilo, něco zhubnout potřebuju, ale tenhle přístup není dobrej. Svůj absťák jsem v sobotu totálně porušila a nejradši bych si naliskala páč se obávám, že v tom zas budu pokračovat. Ráno se teď většinou budívám unavenější, vystresovanější, náladovější, agresivnější zas o trošičku víc než, když jdu večer spát - pokud vůbec usnu. Veliká hlína! Všechny nás pobavil legrační prostředník, zvednutá pěst.
O sobotě. Kolem šesté jsem vyrazila na koncert. Operní klasika mi asi nikdy k srdci nepřiroste a může být sebelepší, akorát ty kytarové improvizace mezi jednotlivejma skladbama mě přinutily zůstat do konce. No, kolem osmé jsem vyrazila za dalším kulturním vyžitím. Jó-jó, sobota byla fajn asi tak do půl jedenácté. Nebylo dobrý pokoušet štěstí. Co oči nevidí, to srdce nebolí to platí furt a na všechno! Nikomu nechybíš, nikdo tě nehledá jen čekáš jestli se objeví ten, co by chtěl s tebou bejt. Nesnáším, když se chovám jako zatracený ztracený štěně. Jenomže s lítostí oznamuji, že to právě teď jsem. Bylo to koncem léta už ani nevím jestli si dobře vzpomínám. Najednou jinej směr to má. Noci klidný jsou teď nenávratně věcí minulou - je to divný co víc říct. Tak neklidně jsem si tam stála ve tmě, sledovala levou stranu podia a přesvědčovala se o tom, že všechno je jenom divnej stav okouzlení a brzo (teda aspoň v nejbližší době) mě to přejde. Pak se tam objevila ta slepice, kterou ani neznám a všechno co jsem v sobě držela najednou vybouchlo a dalo mi to ránu přímo mezi oči. Lidi, vážně jsem se snažila udělat si z něj jenom kamaráda a teď vím, že jsem v háji. Safra, proč? Proč ses mi objevil v životě? ..a venku znovu padá déšť. Já chtěl bych vstát. Zapomenout, že jsem tě chtěl. Akorát v duchu si přemítám jak se to mohl stát a hledám nějakej důvod, proč. Proč zrovna já? ...Stíny a mráz tak to je pár mejch pocitů. Dotek zla tak to je důvod, že jsi tu.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama