Listopad 2012

Stop, bereme, balíme, jedeme dál.

19. listopadu 2012 v 21:53 | Sikki |  De(bil)níček
To, co potřebuji ..je dovolená! Zatracená práce. Toť k článku na téma týdne... Dneska máme pondělí a já tu nešťastně hledím na kalendář. Už, aby ty příšerný zimní měsíce byly v trapu jinak se z toho tady nenávratně zblázním. Nevím jestli mi víc vadí, že od jara do podzimu (teda minimálně dokud to počasí dovolí) mám furt co dělat kolem domu a smečky což je dost náročný. Jenže naběhne zimním režim, venku člověk dlouho nevydrží.., takovej stav je pro mě průserovej - jakmile nemůžu zaměstnat ruce automaticky nemůžu zaměstnat ani mozek a tak přemýšlím na hloupostama.

Dneska nepředloženě vlezu do Bertu a hned za dveřma na mě provokativně civěl vánoční stromek, mě vám ta zelená ozdobená příšera tak iritovala, že jsem uvažovala nad zakoupením nějakého tvrdého alkoholu jež bych mohla dát na ex. Už to.., mi mělo nějak naznačit, že dnešní den bude jako spánek na elektrickém křesle. No co! Občas se ráno hold stávám nerudným tvorem co si ze sebe prostě legraci dělat nedovede - jsem si sama sobě k pláči. Snad nemusím popisovat můj rutinní den v práci.. to si dovede představit každý, tak bych zmínila asi jen ten můj ranní nástup do roboty.


Ráno jako obvykle mé první kroky míří do kanceláře uvítat se s kolegyní/šefovou a kamarádkou v jedné osobě. Pak se společně odebéřeme do kuchyňky uvařit si čas. Vše probíhá jako standartní pondělní ráno: probíráme víkend, pracovní plány na týden, bla bla a mimo jiné dojmy z páteční podvečerní akce pro veřejnost, kterou jsme společně organizovaly. Mýchám si tak do čaje cukr ..zády k šéfové.. myšlenkama jsem ovšem někde úplně jinde, tu najednou slyším: "..no, Jirka nad tebou vzdychal celou sobotu.." škubla jsem sebou tak, že ze mě vyjelo: "A do prdele!" a celej obsah hrnečku jsem vylila na linku. Začíná mě celkem zajímat co je na mě tak přitažlivého pro bratry, syny, synovce a kdo ví ještě koho.. mých kolegyň. Asi mě to mělo napadnout hned ten večer, když mi oznámila, že nám přijede pomoc její "svobodný bratr". Co, ale nechápu, že ti kluci se většinou opradu nějak chytnou. Jenže já se jich pak nemůžu zbavit?! Teda on je to teprve druhý případ, ale pevně doufám, že to nebude mít dohru jako v tom prvním případě. Normálně mi ty baby začínají z práce dělat seznamovací agenturu. Děs. A když si představím, že ten o koho stojím JÁ si ani nepamatuje moje jméno. Opravuji: To, co potřebuji .. je dobře poradit nebo aspoň proliskat.

20DV | Den 06: [Tvůj názor na komerční hudbu.]

13. listopadu 2012 v 15:53 | Sikki |  Facts about her
Dnes tedy nevážně - odvážně na téma: Komerční hudba. Domnívám se, že právě ta současná dokresluje obrázek o pohodlnosti konzumní společnosti. Tím jak nízké klade nároky na svoje posluchače úplně likviduje hodnoty, které by měla lidem zprostředkovat. MTV a rádia nás zaplavují (až) druhořadým odpadem, sice se nabízí široká škála různých hudebních směrů, žánrů a odnoží jenomže místo, aby to člověku obzory rozšířilo naprosto to deformuje prvotní účel muziky jako takové. Přiznejme si barvu muziku vnímámé spíš jako kulisu a je nám naprosto jedno jakej nesmyslenej kravál to je - hlavně, že neslyšíme svoje vlastní myšlenky. Aktivní poslech hudby je dnes už spíše vzácným jevem.

VENEFICA ~ Chains

12. listopadu 2012 v 19:51 | Sikki |  Hudební koutek
Je to vážný, měla bych psát o vážných věcech, měla bych dělat hodně jinejch věcí důležitějších než psát tenhle příspěvek. Ale nějak mě to netankuje. Přidám teda muziku - dnes od mejch krajanů (vlastně sousedů) VENEFICA. Moc klukům fandím a nejen proto, že Ray byl moje platonická láska =D, ale hlavně proto, že mají talent. (báj-d-wej kterej málo kdo v našich krajinách umí ocenit!!).


Tak teda VENEFICA feat. Eva Burešová a jejich novej (první) singl ke skladbě Chains z nového alba "Drowning Soul Syndrome". Pokud se nemýlím kluci mají teď s Evou dvě speciální vystoupení (VENEFICA UNPLUGGED EXCLUSIVE) jedno v Olomouci 8.12. a druhý v Praze 12.12. taky jsem je už viděla mezi prvníma potvrzenýma kapelama nového BASINFIREFESTu. Takže jestli chcete vidět mladou naději české metalové scény v akci neváhejte dvakrát.

No.. a k tomu klipu, kloci dobrý =D, akorát si teda myslim, že jste lepší muzikanti než herci =DDD.

Masters Of Rock 13'

9. listopadu 2012 v 0:22 | Sikki |  Hudební koutek
Pamatuju si (a bude to už skoro rok) jak jsem se rozlobeně dívala na první uveřejněné kapely na MoR 2012 a taky jak jsem halekala na fejsbůku co to ten Pragokoncert s tímhle fesťákem chce udělat. A víte vy co? Všechny křivdy byly odpuštěny, protože už znám první letošní skvadry..

Trochu informací, které jsou všem (tedá té zběhlejší většině, ha ha) známé, ale pro pořádek. 11.14. července 2013 hostí areál Likérky Rudolf Jelínek ve Vizovicích (u Zlína)11.ročník největšího mezinárodního open-air festivalu v ČR , Masters Of Rock 2013. A co se Ronnie James Dio Stage týká čekají nás Accept, Lordi, EPICA, The 69 EYES, RAGE feat. LINGUA MORTIS ORCHESTRA, POWERWOLF, AMARANTHE, GRAVE DIGGER, BRAINSTORM, Leningrad Cowboys, Die Happy, Audrey Horne, ....etc. a co hlavně Tobias Sammet´s AVANTASIA!!!

PS: Děcka kua já se těším jak malej fagan - větší radost by mi udělala už jenom fotka s Cobainem.
PPS: Já z toho snad nepudu chrápat. Dám si tady vítěznej taneček a ráno rychle mrknu na net jestli se mi to čirou náhodou jen nezdálo.

UPDATE [18:42] ~ To o těch Masterplan to byl fake...škoda. Po-tom-to zjištění poupravuju svůj názor. Line-up opět jako stále opakující se zaseknutá deska, ale jedu, protože ta Avantasia mi udělala fakt obrovskou radost.

Dnes neordinuji!

7. listopadu 2012 v 19:33 | Sikki |  De(bil)níček
Tak už je to tu zase ...středa. To je můj nejkrizovější den v týdnu. Nevím proč, ale prostě to tak je. Jsem vyžďémlá a nic se mi nechce, krom spaní samozřejmě. Tak si večer zpříjemňuju aspoň psaním nesmyslných veršů. Jo.. a po dlouhé taky jistě "zrálé" úvaze jsem si pořídila Guitar Pro 6. Tak se tím tady bavím. [18:52] Večerní život mi doplnili GunsN'Roses. Přemýšlím, že bych někam vypadla, bouchla nějaký ten Svijanský máz a tak. Right Next Door to Hell Možná brnknu Kevinovi. Nikomu nechybíš, nikdo tě nehledá jen čekáš jestli se objeví ten, co by chtěl s tebou bejt. Tak čo teraz - je to tady jak ve zkurveným feťáckým doupěti ..tma, smrad a zima. Tak ani Kev to nezvedá, asi taky někde nahání to svoje modroočko. Víte co mě sere na tom mým forever alone, že moc dlouho alone nevydržim. Live and Let Die Možná kdybych měla komu ventilovat svoje rozhořčení a blbosti tak bych to nemusela psát sem. Přiznávám závidím zamilovanejm lidem, mají kolem sebe auru štěstí. Teda, když jsem dneska hleděla na brášina a jeho ocásek.. vypadali přímo nechutně. Bad Obsession Tak si říkám, že by to bylo možná fajn. No, jo to je těžký si nějaký to štěstí nabrnknout, když ho třikrát ve čtyřech hrách vyšťoucháš v kulečníku.
Je krásný být krásný sobecký a totálně vyřízený.
Kde se sakra touláš Modroočko...

20DV | Den 05: [Kdo Tě fascinuje a proč.]

5. listopadu 2012 v 18:30 | Sikki |  Facts about her
Abych tak řekla.. mě fascinuje celá škála lidí. I ti co neumí používat mozek jsou docela fascinující stvoření, ale o těch tady asi číst nechceme/te.

Na paškál si vezmu tři osoby, první z nich bude můj brácha. Je o nějaký tři roky mladší než já, ale jeho věk na něm není poznat a to nemyslím vůbec špatně. Byl oproti svým vrstevníkům vždycky napřed a troufám si říct, že rozumem předběhl i mnoho mých vrstevníků. V jeho případě platilo pravidlo, že když ti je někde ubráno někde ti bude přidáno. Rozumějte tomu tak, že nikdy nebyl vysokej spíš byl docela zakrslej - děti s i z něho dělaly boxovací pytel a on je ten nejhodnější člověk na světě. (Jen kdyby neposlouchal ten hophop. Hold nikdo není dokonalej.) Dneska dělá co ho baví. I když ještě neměl ani 18 mnoho dospělejch z jeho schopností nechápe, je vynikajcí autoelektrikář a mimořádně se ve svém oboru vyzná. Když jsem mu byla loni místo táty na rodičáku jeho třídní mi řekl, cituji: " Slečno .... někteří mistři se musí pečlivě připravovat na hodinu, když zjistí že budou učit vašeho bratra." za 10 minut jsem měla po schůzkách. Pracovitějšího a cílevědomějšího kluka neznám a obávám se že hned tak nepoznám. No jo ..sova kanárka nevysedí, že tati... =D

"When You've lost it all... thats when you realize

that Life is Beautiful." ― Nikki Sixx

Nikki Sixx. Ano, to je ten černovlasej, potetovanej chlap z mého pozadí. Sama bych se divila kdybych o něm nenapsala. Asi jsem jak kolovrátek, ale to je prostě jeden z těch mejch dětskej idolů co vás nepřestanou fascinovat až do smrti. Mnoho lidí se stále pozastavuje nad tím, že můj největší vzor je stará rocková hvězda, bejvalej feťák co víc jak třikrát přežil svou vlastní smrt, ale já nepatřím k těm co mají ve zvykou vysvětlovat lidem svoje chování. Člověk občas hledá sám sebe ..občas sám sebe hledá v jiných lidech.

20DV | Den 04: [Ty & Muzika]

3. listopadu 2012 v 23:10 | Sikki |  Facts about her
Kdo má rád hloubku tónů chvění strun,
kytarou málem přišel o rozum.
Pokrevním bratrem bude jí dál,
ale čert nespí a můj anděl asi spal!
Hudba. To je to jedno slovo s mnoha význami co nikdy plně nevztřebám. Už ani nedohlédnu do doby před tím, než bylo co je teď, vlastně ani nevím jestli ta doba vůbec existovala. Ptala jsem se mámy a ta mi řekla, že "Come As You Are" jsem si broukala už, když mě kojila. Prošla jsem si vším co si dokážete představit pod pojmem Rock'N'Roll od toho běžnýho po to na co nejsem zrovna pyšná. Když s něčím dlouho žijete podepíše se to na vás.
~
Máma mě tedy odkojila při písničkách Kurta Cobaina a já se jí v pubertě odvděčila tím, že jsem se jako Cobain začala cítit. Jenže já chtěla dál a výš, když ono to zakázané ovoce nejlíp chutná. Tak se ze mě stal černej flek na jinak bělostné pověsti mé "drahé" povahy. A to, že mě tehdy táta bil jak žito, aby mi ten mozek sepnul vedlo akorát k tomu, že jsem si od něho k Vánocům na kolenou vyprosila kytaru. Dodnes z toho rozhodnutí mlátí hlavou do zdi. Za 3.500, - získal místo elegantní, blonďaté dcery neřízenou raketu země - vzduch. Hudba se pro mě stala srozumitelným jazykem tohoto světa, kterému jsem ani zamák nedokázala rozumět.

Hudba zjevuje cosi vyššího než filozofie. (Beethoven)

Na jednu věc si, ale vzpomínám dost dobře. Pamatuju si na letní večer jak jsem seděla na písku před naším domem a slyšela jak v dálce, za lesem, hrála živá kapela. Tu kytaru a ten text slyším ještě dneska: "..down down down, though the king lost his crown.." druhej den táta vyhrabal svoje staré desky, aby mi pustil originál od Accept. Našla jsem mezi nima taky Deep Purple, Pink Floyd, Aerosmith, Van Halen a další. Tím začala jedna z mejch dalších souvisejících vyšinutostí - na začátku bylo asi 20 LPéček ze "staré školy". Dnes těch LPéček mám něco málo přes stovku.
~
Co naplat, moje láska k muzice vzbuzuje v ostaních spíš děs. Holky se mě štítí, kluci se mě bojí a oba rody dohromady mě nechápou. Muzika se stala i jakousi hranicí mezi světem ve mně a tam venku. Myslím, že lidi kolem vidí na mně jen ten obal, zbytek je vlastně ani nezajímá. Pak jsou tady, ale i podobní lidé jako já. Blázni. Těch jsem se nikdy neděsila jsou totiž oddaní. S takovejma je mi fajn. Až na pár vyjímek je vidím jednou - dvakrát do roka, ale o to víc miluju to nadšení pro věc ať už jsou to koncerty, fesťáky, dvě piva v hospodě nebo hádky ve zkušebně.


Bez chlapů a sexu se obejdu, ale bez muziky?! To ne!
Tu potřebuju k životu víc než všechno ostatní na světě.

20DV | Den 03: [Seznam věcí, které nesnášíš na ostatních.]

3. listopadu 2012 v 20:59 | Sikki |  Facts about her
Dnešní téma považuji za jedno z nejtěžších o kterém za těch dvacet dní mám psát. Věc se má asi tak, člověk je odrazem lídí, které nechává pobývat ve své blízkosti a ten odraz je pouze jednou ze dvou možností - rekací, která následně proběhne. Buď se začne chovat úplně stejně nebo úplně obráceně. Na světě prostě neexistuje zlatá střední cesta. Ráda bych řekla, že dělám věci vždy správně jenže poučení pro život se zakládá na předchozím omylu. A hledat člověka, který nechybuje ... no to bych se nahledala.
~
Troufám si o sobě tvrdit, že charakter člověka dokážu odhadnout hned po první větě, kterou pronese ...bez detailů, ale hrubou kostru vždy. Zkoumání lidí je můj sport. Zvláštní je, že žádnou konkrétní věc nedokážu specifikovat. Tedy žádný seznam tady nehledejte. Jistě jsou tady věci stylu: lidi co neumí zavírat dveře; co srkají polívku nebo co si zásadně nechávají vypnuté zvonění na mobilu, aby se jim nedejbože někdo dovolal. Jenže v takovém případě jsou to drobnosti, které lze překousnout. A já jsem ten extrémní typ, který člověka buď miluje a je schopen ho přijmout i s jeho nedostatky nebo ho nenávidí a nedokáže ho ve své blízkosti ani cítit.
~
Víte, jeden člověk - moudrej chlap, řekl: "Arogance je parukou k zakrytí duševní pleše. ..Člověk přišel na svět proto, aby tady byl, pracoval a žil. Jen moudrý se snaží náš svět postrčit dál, posunout výš. A jen vůl mu v tom brání. ..Kdo myslí jenom na sebe, ochudí jiné o sebe, ochudí sebe o jiné, zakrní a pak zahyne..." (báj-d-wej byl to Jan Werich)

20DV | Den 01: [Seznam věcí, na které (zatím) nemáš odvahu.]

1. listopadu 2012 v 21:23 | Sikki |  Facts about her
Považuju se za člověka, který se řídí instiktem .. jinak řečeno dřív střílím a až následně přemýšlím. Takže by se dalo předpokládat, že něco jako sbírání odvahy u mě nehrozí. Neřekla bych, pro ránu sice nechodím daleko, ale existuje několik věcí ke kterým se kousek po kousíčku snažím dopracovat přesto mají většinou nálepku "odloženo na neurčito".
MŮJ SEZNAM:
  1. V první řadě mě napadá rozloučit se nadobro s cigaretama! Uznávám, jistě to není věc ani tak odvahy jako vůle - každopádně moje odvykačky zatím nikdy nedopadly dobře. Vždycky je to spíš o tom nepodlehnou nátlaku ostatních. Začala jsem dost záhy v pubertě, abych se vyrovnala starším kamarádům, kteří byli tak děsně "drsní". Vždycky si utahuju z lídí, kteří jdou bezhlavě s davem.., ale pak si vzpomenu na nikotin a uvědomím si, že v tomhle davu já kráčím též.
  2. Bungee Jumping. To je trochu veselejší téma. V životě jsem se nadělala různejch psycho ptákovin a různé psí kusy vyvádím i nadále, ať už je to motorka nebo jenom jízda v kontejneru na papír (o tom až jindy). Ale k téhle adrenalinové zkušenosti se hecuju už od chvíle co jsem poprvé zavítala do Vizovic na Masters Of Rock a to už bude nějakej ten pátek. Dvakrát jsem to odložila s výmluvou, že nejsou finance - pravdou je, že se toho v koutku dušičky bojím. Uvidíme co přinese další ročník..
  3. Mluvit s rodiči otevřeně o tom jak se stavým k některým věcem v kterých jsem byla od raného věku vychovávána. Přestálými né-zrovna šťastnými zkušenostmi mi spousta těch věcí přestala dávat smysl.. myšlenkově už dlouho žiju jinak, ale z úcty k nim nebo možná spíš, protože je nechci ranit snažím se výhýbat situacím kde dochází ke konfrontaci těchto dvou odlišných světů.
  4. Tetování. S tímhle už taky bojuju dlouho. Co už jsem se navymýšlela všeho možnýho co a kde si nechám vyobrazit. Nejde ani tak o to dokopat se k tatérovi, není tajemstvím, že jich osobně znám hned několik ..stačí si jen vybrat. Tohle prostě tak trochu souvisí s bodem (3.) a větou: "Máš to už napořád!" Chci si být opravdu jistá, že to co si nechám dobrovolně vykreslit do kůže bude součást mého životního příběhu ne jen rozmar nány co jednou bude bábou s HelouKyty na prdeli.
  5. Pro mě docela citlivé téma, nerada tomu říkám láska.. je to prosté: holka cití jistou náklonost ke klukovi ten ovšem neví, že existuje. Cha. Bojuje ve mě Sikki versus I****. Jedno já se chce pohnout dál - zapomenout na staré jizvy, které zbyly po lidech co dnes už znamenají pouze historii; chce se někomu otevřít a chce si ho svobodně vybrat. To druhé má rádo svoji stálost nebo možná sobeckost - spolehání jen sama na sebe v zajetých kolejích; taky má věčnej strach z toho, že mu zase někdo ublíží nebo ním pohrdne. Vím co chci, ale nemám odvahu si proto jít. Možná horší než to je fakt, že si dokážu představit ten život ve verzi dva, 4ever alone.
Tak a teď babo raď, měla bych nad tím řádně zamyslet, co..

20ti Denní výzva

1. listopadu 2012 v 19:50 | Sikki |  Facts about her
Narazila jsme Vám dle mého na úžasnej nápad a hodlám ho realizovat, protože je venku hnusně a vůbec o čem mám furt psát... Myšlenku na tento projekt jsem obšlahla od autorky tohoto [BLOGU]. Posedla mě totiž autorská krize - toho jste si jistě všimli. Pokusím se tedy v následujících dnech napsat konečně nějaká fakta o sobě samé ať to není pořád jeom o debilníčku. Tak to tedy rozeberem a třeba buldozerem profesore, vy ste mi to zavařil..

Den 04: Ty & Muzika
Den 07: Místa, které chceš vidět - kde bys třeba chtěla žít.
Den 08: Dopis, pro Tvé budoucí já za 5 let.
Den 09: Tvůj den hodinu po hodině.
Den 10: Seznam, 10 písní co Ti změnili život.
Den 11: Jaký druh lidí Tě přitahuje.
Den 12: Něco, co Tě nikdy neunaví.
Den 13: Co Tě odlišuje od ostatních.
Den 14: Význam adresy Tvého blogu.
Den 15: Tři přiznání Tvého výběru.
Den 16: Co najdeš ve svém batohu/tašce.
Den 17: Nejlepší a nejhorší věc, kterou jsi udělala za poslední den, týden, měsíc, rok a celý život.
Den 18: Jak se Tvůj život změnil za poslední dva roky.
Den 19: Sedm věcí, které Ti hodně přicházejí na mysl.
Den 20: Fotka Tvého písma.

Jestli se na to cítíte klidně to zkuste taky - témata si v klidu můžete upravit dle libosti.