Listopad 2014

Wish I have...

17. listopadu 2014 v 9:52 | Sikki
Blíží se čas Vánoc a i když často myslím především na to, abych je měla už z krku. Doufám, že letos stihnu alespoň něco z tohohle seznamu:

Let it snow! ❄ Moc si přeji romantický pohled z okna na sníh třeba jen na pár dní.
ICE SKATING 🌟 Na hokej chodím zas už od srpna, ale marně si vzpomínám kdy jsem byla naposled bruslit.
WINTER DESIGN 🎁 Až se konečně přestanu hrabat v zemi budu si moct zajít na modeláž nehtů. Juchů po roce =D
LETTER TO FRIEND 💌 Poslat pár ručně psaných dopisů kamrádce do Amsterdamu.
MOVIES MARATHON 🍩|🍕|🍧 How the Grinch Stole Christmas, Harry Potter, Mrazík, Lady And The Tramp
a hlavně spousta českých pohádek.
- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -
Milý Ježíšku,
myslím si, že jsem letos byla hodná, ale musím nechat na Tobě jak to zhodnotíš. Jestli tedy čteš tenhle blog tak víš co jsem celý rok vyváděla. Tady je můj seznam přání.

Kožená taška na obrázku stojí skoro třicet tisíc.. takže netřeba originál, ale kdyby se někde našla podobná:
Můj noťas a já bychom ti byli nesmírně vděční!
Tričko, kalhoty, šál,... měkké dárky ty já ráda. Boty si raději koupím sama.
• Minulý rok jsem od tebe dostala krásný povlečení GALAXIE od Matějovského. Jenže jenom jeden exemplář.
Hodil by se i druhý. Je to jak na blázna, každá peřina jiná.
• Biografii Demi Lovato: Staying Strong kdyby se ještě někde našla.
• Keramický termo hrneček TO GO!
Sadu kulatých štětců na akvarel. Abych mohla malovat, protože když nemůžu je to katastrofa.

Tohle výše uvedené Ježíšku není tak důležité jako to poslední přání. Když mi z toho nic nesplníš nevadí. Hlavně ať se nehádáme a užijeme si jeden druhého.🎇
Děkuji Ti předem za všechno💋

Moje nikdykde

15. listopadu 2014 v 19:10 | Sikki |  De(bil)níček
Někdo mi kdysi řekl, že pohled do ohně vyhledávají především sebevrazi.. no a pak jsem tu já! Trochu tápající. Když, člověk dojde na konec nějaké cesty měl by se otočit zhodnotit to dobrý, zapomenout to špatný a jít dál. Jenže jak se pozná, že už jste na konci..?

Beru-li v úvahu svůj poslední rok života byla to stezka odvahy s bobříkem sebezapření, když jako puberťáci sníme o tom jaké je to být dospělý a malujeme si svět na bledě modro obvykle nám nedochází, že teprve chybami se člověk učí. Hlad je nejlepší kuchař. Práce nešlechtí, ale z oceluje nervy. Přátelství padají jak hrušky v srpnu. V týdnu vnímáte pouze tři dny, zbytek se slije v jeden, pátek je den vysvobození, sobota je na vzpamatování a v neděli se pro změnu vzpamatováváte z šoku, že dalším dnem je pondělí.

A tak přichází svět o básníky...

No a každého jistě nejvíc zajímá jak je to s láskou. Co to je? Pro mě trvale nepochopené slovo. Člověk snad nalezne v někom zalíbení jisto jistě proběhne nějaká chemie, ale až čas prověří jak moc je to pouto silné. A když opadne zápach zamilovanosti stojí vedle sebe dva lidé co znají svoje nejlepší a nejhorší stránky. To už, ale nejspíš stojíte na rozcestí a musíte se rozhodnout kam se dát dál. Partnerství to je to slovo, které by se mělo respektovat a pitvat. Ne láska. Láska to je cit, který příjde až s věkem a poznáním.

You don't know! You don't know nothing yet about the dreams I have. I will make you sleep.

Přiznávám, často teď brečívám do noci. Hlavou mi táhne spousta myšlenek a zlost. O zlosti se málo mluví, ale to je hlavní strůjce dramatu. Je to taková silná emoce, že máte pocit jako by vás to mělo každým momentem rozpůlit vedví. Jenže, když už by to mělo být všechno ...ještě není po všem ani z daleka. Je to především pocit poražení, totální prohry a selhání co vás nutí se ptát na otázky na niž nenexistuje odpověď, která by vás dokázala uspokojit. Nezbývá než se neohlížet a jít dál..

Všechno co stojí za to dělat, stojí za to přehnat!


OUTStyle | cold

11. listopadu 2014 v 19:59 | Sikki |  bestial • beauty
Venku to na sníh moc nevypadá, za což jsem i ráda, ale paradoxně se raději halím do svetrů, šál, kabátů a praštěných chumdelatých věcí. Ne ze zvířátek! Nedávno jsem vyklízela věci po babičce a našla jsem tam kožešinový límec, nejspíš z černé lišky a teda,, něco takového jsem ještě nehladila. Fujtajbl. Chápu, když to někdo dělal v pravěku, ale já osobně chlupatý mrtvý zvířátka zakopu raději dva sáhy pod zem. Navíc je to teprve 14 dní co mi umřel kocour ...:((

Přejdu k věci. Tady je něco málo z mé skříně. Přiznám se, že korm červené si potrpím převážně na tmavé barvy a preferuju hlavně pohodlí, při mé práci si nemůžu moc vymýšlet šílenosti. Ráno moc nechci řešit co si vezmu na sebe. Ve skříni zbylo plno metalovejch triček, ty už teď nosím jenom při zvláštních příležitostech a hlavně doma. A občas mě to sere. Na druhou stranu celkem rychle jsem si zvykla na tyhle supr čupr boty s klínkem. Všechno má svoje pro a proti.

Mimochodem kdysi mi máma koupila knížku od Lauren Weisberger, Ďábel nosí PRADU. Bylo to právě v době kdy jsem řešila svoje modní dilema vs. zachování si své malé anarchie. Stejnojmený film s Anne Hathaway a Meryl Streepovou v hlavních rolích by měla vidět každá žena. Ono na tom něco je. Né vždy jsou podpadky jen pro bárbíny.

Že by konečně klid..?

5. listopadu 2014 v 17:51 | Sikki |  De(bil)níček
Měla bych jít něco dělat, ale nějak se mi nechce. Posledních pár týdnů bylo hodně náročných nejen fyzicky, ale hlavně psychicky. Takže vítám každý moment klidu, který si pro sebe urvu. Nemohla jsem ani psát jelikož jediný co jsem zvládla bylo se stěží vyškrábat na postel... A tak už jen doufám, že aspoň pro teď mám od sezóny 2014 klid. proběhla i nějaká ta partnerská hádka a jinak se prostě všechno sralo ...

Plán je, asi takovej: příští týden zapít letošní sezónu, prodiskutovat tu příští a rozhodnout se jestli složit dress. Pak už jenom hokej. MORA!<3 A užívat si volna. No a začít pomalu vyrábět adventní věnce a perníkové chaloupky. Doufám, že letos napadne sníh. Mám nakoupeno spoustu výživné literatury, tukové zásoby si taky rychle tvořím, takže milá zimo, polib si prosinec.

Dneska jsem se koukala na program kina a hle rok se s rokem sešel, za chvilku (11.12. 14') máme na plátně opět Hobita. Nevím co od toho čekat.. Pána prstenů miluju, ale oba následující Hobiti mě nezaujali tak jak bych si představovala. Jako dítě jsem snila o tom, že já budu jednou ten kdo natočí tuto krásnou knížku, ale smířila jsem se s tím, že P.Jackson bude důstojný zástupce.

No nic jdu si pustit novej díl The Originals a žehlit ubrusy...achjó.