Moje nikdykde

15. listopadu 2014 v 19:10 | Sikki |  De(bil)níček
Někdo mi kdysi řekl, že pohled do ohně vyhledávají především sebevrazi.. no a pak jsem tu já! Trochu tápající. Když, člověk dojde na konec nějaké cesty měl by se otočit zhodnotit to dobrý, zapomenout to špatný a jít dál. Jenže jak se pozná, že už jste na konci..?

Beru-li v úvahu svůj poslední rok života byla to stezka odvahy s bobříkem sebezapření, když jako puberťáci sníme o tom jaké je to být dospělý a malujeme si svět na bledě modro obvykle nám nedochází, že teprve chybami se člověk učí. Hlad je nejlepší kuchař. Práce nešlechtí, ale z oceluje nervy. Přátelství padají jak hrušky v srpnu. V týdnu vnímáte pouze tři dny, zbytek se slije v jeden, pátek je den vysvobození, sobota je na vzpamatování a v neděli se pro změnu vzpamatováváte z šoku, že dalším dnem je pondělí.

A tak přichází svět o básníky...

No a každého jistě nejvíc zajímá jak je to s láskou. Co to je? Pro mě trvale nepochopené slovo. Člověk snad nalezne v někom zalíbení jisto jistě proběhne nějaká chemie, ale až čas prověří jak moc je to pouto silné. A když opadne zápach zamilovanosti stojí vedle sebe dva lidé co znají svoje nejlepší a nejhorší stránky. To už, ale nejspíš stojíte na rozcestí a musíte se rozhodnout kam se dát dál. Partnerství to je to slovo, které by se mělo respektovat a pitvat. Ne láska. Láska to je cit, který příjde až s věkem a poznáním.

You don't know! You don't know nothing yet about the dreams I have. I will make you sleep.

Přiznávám, často teď brečívám do noci. Hlavou mi táhne spousta myšlenek a zlost. O zlosti se málo mluví, ale to je hlavní strůjce dramatu. Je to taková silná emoce, že máte pocit jako by vás to mělo každým momentem rozpůlit vedví. Jenže, když už by to mělo být všechno ...ještě není po všem ani z daleka. Je to především pocit poražení, totální prohry a selhání co vás nutí se ptát na otázky na niž nenexistuje odpověď, která by vás dokázala uspokojit. Nezbývá než se neohlížet a jít dál..

Všechno co stojí za to dělat, stojí za to přehnat!

 


Komentáře

1 Aerosol Aerosol | Web | 15. listopadu 2014 v 22:38 | Reagovat

Páči sa mi, koľko toho vieš povedať, hoci použiješ málo slov. A ja ani neviem, čo viac dodať, okrem toho, že s tvojimi myšlienkami, aj s emóciou, ktorú z článku cítim, sa viem stotožniť.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama